Nemrut - Tajemná hora

Nemrut (turecky Nemrut Dağı) je 2134 metrů vysoká hora v Jihovýchodní Anatolii, nedaleko města Adıyaman. Pozoruhodná je uměle navršeným vrcholem - pohřební mohylou, kterou nechal vystavět vládce království Kommagene, Antiochus I. v roce 62 př. n. l.

 
Místo je jednou z nejznámějších památek Turecka, navštěvovanou nejvíce v období od dubna do října. Objevil je teprve roku 1881 německý inženýr Karl Sester. Do té doby je znali jen místní obyvatelé a odborníci o něm neměli tušení. V roce 1987 byl vrch Nemrut zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Mohyla, dosahující výšky 49 m a průměru 152 m měla být nejen trvalou připomínkou panovníka, ale také poctou bohům. Proto ji na východní a západní straně doplňovaly obří sochy o výšce 8 - 9 m - dva lvi, dva orli a mezi nimi řecká, arménská, a íránská božstva. Zleva doprava jsou to Apollón (Mitra), Týché, Aramazd (Zeus) a Vahagn (Héraklés). Mezi Diem a Héraklem byl pak král Antiochos I. samotný, který se vnímal jako bohům rovný.

V současnosti jsou sochy poničené, s upadanými hlavami. Poškození způsobilo nejen několik zemětřesení, ale také záměrná destrukce lidmi po ovládnutí Kommagenské říše Římany roku 72 n. l. Sochy mají perské oděvy i účes, jejich rysy však ukazují spíše do Řecka. Vlastní hrobka nebyla dosud nalezena, ale je možné, že je skrytá hluboko ve vrcholu. Na západní terase leží desky s horoskopem zobrazujícím polohu Jupiteru, Merkuru a Marsu 7. července 62 př. n. l. Zřejmě se jedná o datum počátku výstavby monumentu. Na jiném reliéfu je vyobrazen také král, potřásající si rukou s bohy.

Oblast na úpatí hory Nemrut obývají již po tisíciletí Kurdové. Mají nomádský původ, hovoří indoevropským jazykem a živí se především chovem koní a pastevectvím.